uzbļautC2
verb/ˈuzbʎaut/
Translation
to shout at, to yell at
Uzkliegt (1).
To shout at, call out (1).
Present
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | uzbļauju | uzbļaujam |
| 2. | uzbļauj | uzbļaujat |
| 3. | uzbļauj | uzbļauj |
Past
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | uzbļāvu | uzbļāvām |
| 2. | uzbļāvi | uzbļāvāt |
| 3. | uzbļāva | uzbļāva |
Future
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | uzbļaušu | uzbļausim |
| 2. | uzbļausi | uzbļausiet / uzbļausit |
| 3. | uzbļaus | uzbļaus |
- Infinitiveuzbļaut
- Imperativeuzbļauj
- Imperativeuzbļaujiet
- Русскийнакричать, наорать
- Українськанакричати, нагримати
- Lietuviųužrėkti, užbliauti
- uzkliegtto shout at
Structureuzbļaut· bļau, bļāv
derived from bļaut