izpīpētC2
verb/ˈizpiːpeːt/
Translation
to smoke up, to finish smoking
Present
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | izpīpēju | izpīpējam |
| 2. | izpīpē | izpīpējat |
| 3. | izpīpē | izpīpē |
Past
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | izpīpēju | izpīpējām |
| 2. | izpīpēji | izpīpējāt |
| 3. | izpīpēja | izpīpēja |
Future
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | izpīpēšu | izpīpēsim |
| 2. | izpīpēsi | izpīpēsiet / izpīpēsit |
| 3. | izpīpēs | izpīpēs |
- Infinitiveizpīpēt
- Imperativeizpīpē
- Imperativeizpīpējiet
- Русскийвыкурить
- Українськавикурити
- Lietuviųišrūkyti